Zmatek?

A jak ten čas plyne tak moje láska s Honzíkem trvá už pět měsíců....po dlouhé době dlouhodobější vztah :-) Jenže mi v poslední době přijde, že ze strany mého přítele láska poněkud opadá... Třeba je to jen pocit nebo se tak vyvíjí každý vztah... nevím.. fakt je, že mi z toho je čím dál víc smutno. Na začátku bylo vše tak krásné, každý den, každá chvilka.....Ale teď spoustu věcí kazím a tak těch krásných chvilek už není tolik..Honzu mnoha věcmi štvu,mrzí ho to jak se chovám,a když se hádáme už se na mě ani netěší..né jak dřív...Do toho mám i zdravotní problémy a nemůžem si náš vztah užít naplno...třeba to nás odděluje...připadá mi, jako by jsme se od sebe vzdalovali....a čím dál víc... Když to píšu je mi smutno ještě víc...Proč to tak je...Proč v lásce není jen štěstí, radost, milování..... ?


Dobrou noc...

Páteční ...

Je pátek večer a pro většinu lidí znamená tento den do noci někde pít, bavit se s přáteli, prostě být mezi lidma a užívat si začátek víkendu...a když jsem tak přemýšlela o významu pátku tak jsem si začala uvědomovat pár důležitých věcí...

Dnes mi odjel Honzík někam za zábavou a já jsem zůstala doma.... Měla jsem spousty plánů co podniknu a to že budu všelijak tvořit... Ale k večeru mě nějak přešla chuť...začala jsem si totiž uvědomovat, že jsem zase tam, kde jsem byla už několikrát. A to v situaci kdy jsem se ocitla úplně bez přátel.. Teď nemyslím známé ale pravé kamarády. Ano, nemám žádného kamaráda... Smutné co?

Jednou byl takový člověk kterého jsem považovala za nejbližšího a nejlepšího.... Věděli jsme o sobě vše. Prostě kamarádi jak to má být... Jenže jak už to tak bývá, tak velmi často něco kazím.. A podařilo se mi pokazit i toto kamarádství a najednou ten člověk dělá, že mě nezná... Celkem mě to mrzí...Ale je pozdě plakat nad rozlitým mlékem.....

A tak raději končím se stěžováním a naříkáním....na světě jsou i horší věci nebo ne?

Březen alias konečne jaro :-)

Tak a je to konečně tady. Venku už začali zpívat ptáčci a už rostou i první sněženky. Jaro je tady :-) Po dlouhé a nepříjemné zimě, plné nepříjemností a pochmurných nálad, přišlo konečně na řadu příjemnější počasí ... A čím víc se jaro blíží tím je vše najednou krásnější. A všechno to začalo jedním únorovým pátkem. Myslela jsem , že to bude pátek jako každý jiný..ale ne-e..v ten pátek jako by přišel nějaký zvrat..Něco co přelomilo všechny špatnosti. Ten pátek jsem šla na skautskou klubovnu, pomáhat Honzulovi... Jak jsme měli hotovo tak se šlo na Filipovi narozeniny...Tam jsme se naladili na příjemnou náladu a všechno bylo kouzelné...

Pátkem to ale vůbec nekončilo..hned v sobotu se konal skautský ples..Ten večer byl hodně šílený ale za to fakt krásný. Fiďátko mě totiž seznámilo se spoustou kouzelných lidí. Jedna z těch mnoha lidí byla Hobit (hih když to tak píšu tak Hobit by měl být rodu mužského ovšem je to slečna..:-) No dost polemizování ) Tato slečna mě okouzlila protože to není jedna z těch najivních puberťáckých pipinek které fakt nesnáším, ale je to človíček který je sám sebou a připadalo mi že je na stejné vlně jako já..Ať už věkově nebo rozumově..Prostě velmi příjemná to slečna ...teda alespoň na mě udělala dojem :-))

Hihi prostě všechno to bylo moc krásné :-) V neděli jsme potom šli s Honzou jen tak do čajky na vodní dýmku, kde jsme nakonec zůstali úplně sami, jen jsme leželi, dívali se na sebe a nebyla ani třeba slov, protože ty pohledy mluvili za vše. Byl to nádherný víkend a pokračoval dál..jen v úterý a pátek přišel maličký problém který se záhy vyřešil a bylo zase krásně :-)

A včera? Včera jsme konečně jeli pryč ode všech a všeho :-) Z ničeho nic jsme uskutečnili výpravu za dobrodružstvím :-D Jeli jsme do chřibů na procházku. Cesta vedla z Břestku na Buchlov, z Buchlova na Zikmundov, ze Zikmundova na Staré Hutě a ze Starých Hutí na Salaš ...
Byl to ten nejúžasnější výlet jaký jsem kdy zažila ... Bylo krásně, svítilo sluníčko a byla jsem s človíčkem kterého už nikomu nedám ... Sáhla jsem si na skálu a zjistila jsem, že se na lození těším..protože jsem si ujasnila, že na skále je spousta skulinek a chytů...tak jako na umělce..takže není čeho se bát...A když jsme byli na Hutích tak tam se mi obzvlášť líbilo :-) Božský klídek a bylo tam vážně nádherně .... Jeee...mě bylo tak hezky..

A dnes? Příjemné chvilky u nás...A co mě čeká zítra? Pozítří? Už se na to těším...Myslím, že líp už být nemohlo. Moje přání abych poznala pravou lásku, se kterou bude vše procházka růžovou zahradou (až na nějaká trnitá zákoutí) se splnilo. Začínám věřit na padající hvězdy ... A na osud...Jsem za to moc vděčná ... Děkuju...všem a všemu :-)

Tak pro dnes končím ... Mějtě se krásně...Vaše Verule :-)

Valčík s Bašírem

Nejlepší film který jsem za poslední dobu viděla a nejlepší scéna z něj :