Jak ten čas letí ...

Rozhodla jsem se sem dát pár foteček od mého narození až po současnost ... takže hodně zábavy :)

Tady mě vidíte nějaký ten týden po narození ....

Tady jsou mi dva roky - já jsem v hnedo-bílém svetříku, jinak je tam babi a segra :) ..

Školka.... Tři roky....První třída 1996 /97 ...

No a pak bohužel někaké fotky chybí...z technických důvodů :D

Takže - Osmá třída .... 14 let :o)Devátá .... 15 let.... Střední ... 16 let...
A tak to bylo loni ......

No a tohle je má současnost :)

William Shakespeare - Sonety

Mé oko na způsob malíře navždy vrylo
do desky srdce tvůj obličej jako živý;
Mé tělo jako rám ten obraz obrubilo
a lze jej uvidět jen z pravé perspektivy.
Protože jestli chceš spatřit pravé rysy,
Musíš se dívat na malíře skrz obraz :
ten tvůj, ten uprostřed dílny mé hrudi visí
a okny dopadá na něj z tvých očí jas.
Hle, jak si oči zde navzájem posloužily:
Ty moje kreslily tvůj obraz
a ty tvé jsou okny pro mou hruď,
Do které každou chvíli nahlédne slunce a dívá se na tebe.
Leč jedno umění ty oči nemají:
Kreslí jen to, co zří, a srdce neznají.

Cesta kolem mé hlavy za čtyřicet dnů

Dnes jsem se stavila v knihovně. Ostatně jako každý týden...A jelikož jsem dočetla filozofickou knihu Život po životě , sáhla jsem raději po nějaké oddychovce. Jak tak čtu tal před malou chvílí jsem narazila na velmi pěknou myšlenku..A tak bych se o ní s vámi podělila:

" Každý jsme jiný, každý je něčím obdařen a něčím neobdařen, nejsou na svěrě dva lidi stejní. A každý z nás, kdyby měl tu moc, mohl by například dát ostatní zavřít do ústavu, protože nejsou normální, to jest, jsou jiní než on. Musíme být všichni, zvláště lékaři, značně velkorysí, aby aspoň polovina lidí na světě mohla být uznána za normální. "

Nádhera..ten zvuk..Chce se mi brečet z toho jak je to nádherná skladba...Zhlaste si to ať z toho máte větší požitek ;)

Po dlouhé době venku

Včera večer mi volala Terezka, jeslti nechci být první kdo uslyší nadšené vyprávění o Irsku. Proč ne? :) Tak jsme byly v čajovně, daly si vodní dýmečku a Terezka povídala... bylo to fajn... Úplně jsem jí záviděla... Její rezavá liška konečně přijela ze severu a já jsem snad poprvé viděla Terku tak šťastnou :) Byl to příjemný večer a konečně jsem se odreagovala a nemyslela pořád na jednu důležitou věc.

Triskel, Triskeles

V neděli jsem byla s mojí velmi dobrou kamarádkou ( Kejtýý ) venku ( vlastne na mozaice ). Trochu probrat život a jak to u nás ženských chodí, tak padlo na řadu i pár drbů z okolního života. Mimo jiné mi Kačenka dala pár dárečků k narozeninám. Snad jsem si to ani nezasloužila ostatně dárečky to byly naprosto úžasné. Kamínky - Miluji kamínky zvlášť ty co mi někdo daruje a mají skrytý význam. Naprosto skvělé naušnice - Užasnéé....Čokoládku - té neodolám nikdy. A nakonec to nejdůležitější ( pro mě ) a to je TRISKEL. Ptáte se co to je? Naprosto úžasná věc...

Tak tedy - Triskel (správně - Triskeles,Triskelion) je symbolem trojjedinosti (tzn.: zrození, život, smrt ; země,voda,vzduch apod...)Základem je sluneční kotouč se třemi paprsky , které představují koloběh stvoření a jednotu minulosti , přítomnosti a budoucnosti. Znak triskelu se objevje již v Době Bronzové. V Evropě je tento symbol úzce spojen s různými keltskými kmeny.Tento talisman pomůže jako vnitřní moudrost,k naplnění přání a také pomáhá dodávat představivost daného cíle. Dodává životní energii, sebejistotu a rozvíjí kreativitu. Má silné harmonizující a zklidňující účinky. Příznivě ovlivňuje zdravotní stav organizmu.

Tímto chci poděkovat za to, že mi Kačenka dala tak parádní dárek. Talismany miluji a ještě když má takový hluboký význam... Teď ho budu mít pořád u sebe..Věřím v jeho sílu :o)

Nevím, co si myslet....

Je to tak pokaždé... Někoho si najdu a z okolí se začnou ozývat protesty... Nebo spíš negativní informace. Bohužel je to ze stran lidí co toho človíčka znají velmi dobře.. Pak se vám narušuje již vytvořený názor na danou osobu a nevíte, co si myslet... A to já teď vážně nevím. Na jednu stranu je dobré vědět tyto informace, protože se jim můžete později vyhnout. Ale nadruhou stranu jste zklamaní, že ten odhad byl špatný. Taky je tu varianta a to držet se stále svého přesvědčení a jít si za tím. Ostatně , když to slyšíte už po třetí , začne vám to v mozku pracovat.... Ale tak co... Nechám to asi plavat... jsem přece optimista :o)

Už jen týden ? Jupíí ...

Asi mě budete považovat za blázna ale já se těším do školy ... :) A je to proto, že dělám školu, která je zároveň mým koníčkem ...Samozřejmě je tu pár okolností na které se netěším a to je angličtina kterou se snad nikdy v životě nenaučím...Nevím po kom jsem takové poleno...Asi po taťkovi.. Ten taky nebyl na jazyky a na střední si vystačil v ruštině jen s jednou větou a to : "soudružko učitelko, prosím Vás, omluvte mě, já jsem si zapomněl sešit a učebnici" :D ... No jo ale to byla jiná doba :o)
Začala jsem si tedy shánět doučování ...Kromě Kubíčka mě asi bude ještě doučovat nějaka paní...Tak uvidíme...
A taky jak se blíží ten konec prázdnin začínám pomalu ale jistě kreslit...A hned na rozkreslení jsem si vybrala mé oblíbené zvířátko Leguána..Pak se vrhnu na žábu a nakonec na mravenečníka :) ( mám úchylku na zvířatka a na chlupaté stvoření :D )
Potom sem dám své výtvory ať se můžete zasmát a nebo žasnout nad genialitou obrazu :)
A to nejdůležitější na závěr..... Už jen týden a budu zase s nejparádnějším človíčkem :) Kubou :o) Ach jo ale ja se snad nedočkám :o( Alespoň že se mi o něm zdají sny....to je pak to čekání hned o něco příjemnější <3>

Otevřela jsem ....oči ....

Tak konečně jsem otevřela oči.. Možná je to tím, že už jsem "dospělá" a začínám "dospělácky" uvažovat :) Ale ne, bude to něčím jiným... Zjistila jsem že si neužívám života tak jak bych měla. Jsem přece mladá... :op Stal se ze mě psychicky nevyrovnaný člověk. A jak říkala i moje maminka, potřebuju víc psychické pohody. Tak jsem nad tím tedy začala přemýšlet...Proč jsem taková jaká jsem? Člověk uzavírající se do sebe? Vždyť to jde přece i jinak....

Zjistila jsem, že jsem v podstatě ten nejspokojenější človíček.... Moc moc moc moc zamilovaná do Kubíčka ( Ach ta láááska :) )

Mám suprovní rodinu a dva človíčky kterým můžu říct naprosto vše s jistotou že se to nikdo nedoví. (Pro úplnost mluvím o nejlepším kamarádovi Dominikovi a nej kamarádce Petrušce ¤ hrušce ¤ :) )

Taky mám spoustu zájmů a jeden lepší než druhý... ( Kreslení, malování, všemožné tvoření, focení,KYTARU ...) A tak si říkam - holka tobě nic nechybí.... A je to tak... Můžu být ráda za to co mám.

Dneškem teda začíná nová etapa života..... Budu se snažit žít optimistický život, plný lásky a míru ( PEACE AND LOVE - HIPPIES FOREVER :D )

Ale teď bez legrace... Začnu se víc řídít mým heslem : " Dej každému dni příležitost, aby se stal tím nejkrásnějším dnem ve tvém životě...Tím myslím i to - Dej každému člověku příležitost, aby se stal tou nejkrásnější vzpomínkou ve tvém životě. "

Ach jo...

Taky se vám stává, že když máte narozeniny tak si na vás skoro nikdo nevzpomene? Doufáte, že se ozvou ti, co máte rádi ale ozvou se ti, u kterých by jste to vůbec nečekali. Sice jste rádi, že si alespoň někdo vzpomněl ale proč se neozvou ti lidi na kterých vám záleží ?? To je jedno.. Je to tak každý rok. Tohle nemá cenu ani nějak slavit...Pozvat někam lidi co si na mě ani nevzpomenou je blbost...Takže mé narozeniny jsou promlčeny. Ale i tak si říkam...alespoň ušetřím :D

Mám narozeniny .... :o)

Tak...a ode dneška jsem dospělá :D Ale stejně se pořád cítím jak malý smrad ... :op

Ochutnávka z jednoho Umprum večírku

P.S: Tohle byla nejlepší scénka za celý rok. Master Blaster 2008

Zdzislaw Beksinski

Narodil se 24. února 1929 v Sanoku, v Polsku a zemřel tragickou smrtí 23. února 2005 ve Varšavě. V letech 1947 - 1952 studoval architekturu na Krakowské polytechnické škole. Byl nucen pracovat jako architekt v několika městech. V té době se začal zajímat o uměleckou fotografii, kombinovanou s prvními snahami o kresbu a malbu. V roce 1955 se vrátil do svého rodného města Sanoku. Kromě fotografie se věnoval malbě, sochařství a kreslení. V roce 1958 vystavoval své práce ve Varšavě, Gliwici a v Poznańi. V roce 1964 zorganizoval svou první velkou one-man show, kterou podpořil Janusz Bogucki. V šedesáti se přesunul ke koncentrované abstraktní malbě a kresbě. Později nazval toto období (od pozdních šedesáti do počínajících osmdesáti) svou "fantastickou" periodou. V roce 1977 se přestěhoval z Sanoku do Varšavy. Beksinski se dostal do kontaktu s Piotrem Dmochowskim, uměleckým agentem z Paříže. Vystavoval ve Francii, Německu a hlavně v zajímavých uměleckých centrech Polska. V roce 1999 zorganizovalo Historické muzeum v Sanoku Beksinského výstavu "Uzavřená retrospektivní výstava". Muzeum vlastní nejlepší sbírku autorových prací.

Mnoho jeho prací je poznamenáno vlivem stínů doby po druhé světové válce, i tragédií jeho rodiny a reflektují nejtemnější stránky lidské duše. V poslední době maloval ve Varšavě za neustálého zvuku klasické hudby.

...Zdzislaw Beksinski je jeden z mých nejoblíbenějších surrealistických umělců.

Novinky ze světa :)

Dnes...Teeeeda včera ....(Asi začnu psát své příspěvky před 24 hodinou aby to bylo aktualní) Byl parádní den...Po dlouhé době...Ale čekání se vyplácí :) Ráno bylo naprosto příšerné...Pořád jsem se převalovala a pak jsem musela jít s psíkem...Celkem otrávená, venku dusno...Ale tak řekla jsem si že nemusím být pořád tak nabručená a povedlo se :) Se ségrou jsme rozjeli pátou sérku Simpsonů a bylo hned líp :) Pak jsem měla ve městě rande se svou profesorkou která mi předala V.I.P. lístky na Veletrh Styl & Kabo ..Už se těším...No a při té příležitosti mi alespoň řekla že se můj výtvor co jsem posílala do soutěže líbíl ... sice neuspěl ale i tak..Já to beru jako svůj malý osobní úspěch no ne?.....Každý se někdy musí pochválit.

A dál? Každé ráno vstávám s pocitem že už se konečně blíží den, kdy se vrátí Kubík :) Je to hrozný pocit když jste na někoho zlí a přesto si nakonec uvědomíte že to byla největší blbost co jste mohli udělat a že toho člověka ve skutečnosti máte hrozně rádi a nemůžete na něj přestat myslet...Ale uvědomíte si to zrovna v té chvíli když je od vás ten človíček strašně daleko...nejmíň v jiném státu..I když jen u sousedů poláků...A co teď ? na omluvy je pozdě snad jen doufat, že mi odpustí...

.. no a taky strach se setkání...Protože většinou, když se na něco moooooc těšíte tak to nedopadne podle očekávání...Chjo...takže bojím, bojím...ale i když přece jen převládne chtíč, zášť, vůči mé zlosti, tak si můžu říct...Veru můžeš si za to sama....

Čekání...

Čekání je kus našeho života...ať už čekáme na dopis, na sms, na výhru v jackpotu, na lásku, na štěstí nebo na jiné věci...Mě už čekání nebaví..... A přesto stále čekám...

A je ze mě popelka :)

Dnes jsem se rozhodla dát si do pořádku mé poklady....Uklidila jsem si barvičky, pastelky a přišlo taky na korálky....Jak jsem tak přebírala zjistila jsem že jich mám neskutečně moc...hehe kde jsem je jen vzala?






P.S: A to se mi ještě nevlezly všechny do záběru ;)

Ach, zase ty vzpomínky :)

Pomalu se blíží konec prázdnin a mě se teď nějak zastesklo.... A po kom? No přece po lidech z tábora... co bych dala za to kdyby jsme se za rok sešli ve stejné sestavě. Dnes jsem si prohlížela fotky a tak nějak se mi zastesklo...tak alespoň pro připomenutí vkládám pár fotek...;)











PS:
Foto č. 1 - Odpočinek vedoucích a praktikantů po vyčerpávajícím dnu ( noci :D )
Foto č. 2 - Můj oddíl + Myšička - vedoucí ( parádní kluci a ještě lepší vedoucí :o* )
Foto č. 3 - Verčá + Bahno + Filch ... Ve Vřesovicích na nákupu :D
Foto č. 4 - Karneval ( Já a Bahno - mimové )
Foto č. 5 - Celá naše sestava ( Vedoucí + Praktikanti )
Foto č. 6 - Já a Kačenka - drsné holky co šly sekat dříví :) A povedlo se....
Foto č. 7 - Nejúžasnější dítě na táboře (zamilované do jeho vedoucí :o* Eriček )
Foto č. 8 - Fire show alias Ohnivá šou Miši a jeho Káji (přidal se ali i Filch a Bahno)
Foto č. 9 - Míša (fire man ) Verčí , Honzík (černá čárka forever :D ) A KEJTÝÝ ( MTR :o* )

Čas začít tvořit...

Uff...včera jsem si dala tu práci s hledáním výšky...Jako domácí práce na JAMU - scénografii musím mít 10ks figurálních kreseb, 10ks portrétů, 5ks kresba interiéru, 5ks kresba exteriéru, 1 téma s dramatickým nebo hudebním podmětem a volnou tvorbu... Jak nad tim tak přemýšlím...myslím že jsem ztracená... :o(

Taky jste leváci?

Dnes jsem narazila na internetový obchod pro leváky a přišlo mi to jako diskriminace!! Nevím co za chytráky vymýšlelo klávesnici k počítači pro leváky,hodiny které jdou po zpátku...Je to jen další výmysl praváku jak na nás levorukých zbohatnout..Uráží mě to. Já jako levák jsem nikdy nepotřebovala takové hlouposti. Naučila jsem se stříhat nůžkama pro praváky,používat myš pro praváky dokonce i psát na obyčejné klávesnici ( vážně si nedovedu představit jak vypadá taková levoruká klávesnice ) Nevím kdo přišel s takovýma "blbinkama" . Čím dál víc si ale uvědomuju diskriminaci leváků... Už na základní škole jsem měla hodně velké problémy a to hlavně v češtině a tělocviku. No jo i když jsme mohli tisíckrát učitelce vysvětlovat, že jsem levák a mé písmo bude mít pořád špatný sklon bylo to k ničemu. U každého diktátu byla poznámka - "neúhledné písmo, špatný sklon písma " A pořád dokola. V tělocviku to byl problém hlavně při házení. Nejen že jsem levák, navíc mám zkříženou laternitu takže jsem celá taková zamotaná. Našla jsem dokonce věci co mě vystihují. Tak tedy:





Pravomozkový typ - pesimistický, citově založený člověk = levák :


-hovoří v pocitech, často velmi negativně
-je zatížený na minulost
-zkouší a začíná všechny možné terapie a opět je přerušuje
-není s ničím spokojený, je depresivní, náladový, emocionálně nevyrovnaný a většinou trpí sebelítostí
-je sebezničující, vždy počítá s nejhorším
-jen pomalu a často strastiplně (z pohledu "druhých") se učí, jak zlepšit svůj duševní i tělesný stav
-je charismatický typ
-vyhledává práce - raději jim říká "činnosti" - které ho baví, např. malování, hraní na hudební nástroje, kreslení, lehká práce na zahradě, různé kreativní činnosti
-často myslí na hodně věcí současně, začíná najednou více činností, potřebuje hodně prostoru
má velmi dobrou vyjadřovací schopnost
-je sdílný, často duchovně založený a vynalézavý
svými nápady dokáže ostatní strhnout a sám se rovněž nechá snadno ovlivnit ostatními
-bývá obratný, někdy až sugestivní ve slovním vyjadřování
-jako dítě bývá těžko zvladatelný, protože je pro něj problém rozeznat, co je správné a co nesprávné
-při duševní zátěži má ještě nejasnější představy o své identitě než obvykle
-zdá se, že mu do jisté míry chybí schopnost oddělovat emoce od myšlenek a nápadů
-snadno propadá panice a reaguje bezmocností a ztrátou sebekontroly
-při dlouhotrvající zátěži (stresu) má sklony k požitkářství, otylosti a podobně
-často věří v osud a na náhodu bez svobodné lidské vůle
-má sklony rychle zaujímat osudový, fatalistický postoj
-své problémy řaší intuitivně, s citem pro "celek"
-je otevřený novým nápadům a pokroku
-učí se akcemi, činností a pozorováním





Ano, většina sedí , ale vsadím se , že tohle vymýšlel nějaký pravák :D





P.S: Není myš jako myš.... a člověk jako člověk. A levák není pravák.

..Jsi ?...

Jsi jako upír, jenž nepije krev,
Jako šašek ve kterém je hněv…
Jako šašek, který pláče,
Jako stařec, který skáče…
Jsi jako upír ,co v zrcadle se vidí,
Jako spása ,jenž zabíjí lidi…
Jsi jako anděl bez křídel,
Jako zatoulaný sen…
Jako sen který se nezdá,
Jako nejjasnější hvězda…
Jsi jako čaroděj bez kouzelné moci,
Jako slunce ,co svítí i v noci…
Jsi anděl ,co vánkem mě hladí,
Jsi ďábel ,co mě tajně svádí…
Jsi jako vězeň , co za mříže nepatří,
Jako slepec ,co krásu světla nikdy nespatří…
Jsi jako podzimní listí , jenž barvami nehraje,
Jako neslyšící , který symfonii zahraje…
Jako symfonii tvého dechu,
S jemností lesního mechu…
Jsi jako med, co sladký je jak sůl,
Jako chudák, který nehledá zlatý důl…
Jsi jako led, co zahřeje,
Jako mrzout ,který se zasměje…
Jsi jako hlas co dýchá,
Jako krajina ticha..
Jsi jako nemocný, kterého zžírá hrůza,
Jako malíř, jenž ho opustila múza…
Jsi jako čas co neběží,
Jako někdo na kom mi záleží….


Jediná básnička patřící mnoha lidem....
...Autorem jsem kupodivu já :)

Muse-Map of your head

Jak to říct ?

Možná jsi jedniný, jediný na světě, kdo mi podal ruku, když jsem byla bezradná, jediný, kdo mne bez přemýšlení oslovil, když jsem stála samotná v obrovském davu, jediný, kdo se na mne díval tak, že jsem slyšela to, co říkalo srdce, jediný, kdo zatoužil objevit můj svět, jediný, koho jsem zranila, a přesto mě má rád, jediný, kdo pořád zůstává v mém srdci, jediný, na koho myslím, když ráno otevírám oči, jediný, kdo si mě našel, jediný, komu jsem za tu námahu stála, jediný, z kterého mám strach, jediný, komu přiznám právě to, že se bojím, jediný, s kým mám VŽDY chuť se na svět smát, jediný, s kým bych dokázala mlčet celé hodiny, jediný .

..Ano, ty jsi jediný.Ale, jak říci, vysvětlit, že lásku dát neumím, že je mi to líto, že milovat nedokážu, že žiju pro druhé, ale žít s nimi neumím...Ten jediný, on jediný by mě to naučil, ale nebyl by šťastný, a to nechci.Já, ... nedávám se celá, a i když bych chtěla, tak to nedokážu.

...Nevytvořila jsem to já.... ale našla jsem tam sebe a..... on ví.... snad...

Legendární noc

Včerejší noc se stala legendou.. Jak řekl Filch ..Pro mě to sice extra legenda nebyla ale paradní posezení s kamarádama, za zvuku kytar a zpěvu, u vodní dýmky a dobrého pití :) V jednu chvíli jsem se tam ale moc necítila...A to když se vypařili single kamarádi a kamarádky a já tam zůstala sedět se šesti páry...Jedni si užívali vášnivého líbání uprostřed plácku, druhý pár usínal, třetí byl ve velmi zajímavé anglické konverzaci , čtvrtý se teprve poznával ....A tak jsem se vypařila taky... Za lidma z tábora.. Filch a Vlasťa značně v náladě + omamné látky. Byli velmi roztomilí a od milého Filípka jsme se dozvídali zajímavé věci z jeho intimního života. Krása...Nezapomenu.....