Možná jsi jedniný, jediný na světě, kdo mi podal ruku, když jsem byla bezradná, jediný, kdo mne bez přemýšlení oslovil, když jsem stála samotná v obrovském davu, jediný, kdo se na mne díval tak, že jsem slyšela to, co říkalo srdce, jediný, kdo zatoužil objevit můj svět, jediný, koho jsem zranila, a přesto mě má rád, jediný, kdo pořád zůstává v mém srdci, jediný, na koho myslím, když ráno otevírám oči, jediný, kdo si mě našel, jediný, komu jsem za tu námahu stála, jediný, z kterého mám strach, jediný, komu přiznám právě to, že se bojím, jediný, s kým mám VŽDY chuť se na svět smát, jediný, s kým bych dokázala mlčet celé hodiny, jediný . ..Ano, ty jsi jediný.Ale, jak říci, vysvětlit, že lásku dát neumím, že je mi to líto, že milovat nedokážu, že žiju pro druhé, ale žít s nimi neumím...Ten jediný, on jediný by mě to naučil, ale nebyl by šťastný, a to nechci.Já, ... nedávám se celá, a i když bych chtěla, tak to nedokážu.
...Nevytvořila jsem to já.... ale našla jsem tam sebe a..... on ví.... snad...

Žádné komentáře:
Okomentovat